Rekonstrukce kotlů – úprava na VCFV

Rekonstrukce typových kotlů na spalování ve vrstvě s jejich přechodem na novou perspektivní technologii spalování pevných paliv ve VCFV umožňuje zvýšit účinnost kotle o 50% (díky zintenzivnění výměny tepla ve fluidní vrstvě a instalaci přídavných ploch), čímž se ze stejné plochy kotelny odebírá větší množství tepla.

Díky moderním technologiím fluidní a cirkulující vrstvy (VCFV) jsme schopni úspěšně řešit i problém účinného spalování méně kvalitních druhů paliva.

 

Přínosy rekonstrukcí za účelem zřízení kombinovaných kotlů:

  • obnova zastaralého zařízení
  • zajištění úspory paliva
  • zvýšení účinnosti až o 50%
  • zajištní možnosti využití levných paliv, která mají nižší kvalitu

dodržení ekologických limitů pro vypouštění škodlivých exhalátů do ovzduší

 

Část pohyblivého žebrovaného roštu topeniště VCFV

 

Fáze rekonstrukce kotle ke spalování paliva ve vrstvě:

  • zpracování projektu (2-3 měsíce) v souladu se všemi požadavky zákazníka
  • výroba celého kompletu rekonstrukce (asi 3-4 měsíce)
  • montážní práce (3-4 měsíce)

 

Princip rekonstrukce kotlů a přechod na technologii VCFV:

  • výměna širokého topeniště pro spalování ve vrstvě za úzké (složené z typových roštových žeber TLZM – tj. topeniště s pásovým roštem a pohazovačem, mechanické, dále z hřídelí, převodových mechanismů)
  • umístění topeniště VCFV v popelovém prostoru (pokud existuje) za účelem zvýšenívýšky topeniště
  • instalace čelní a otočné trubkové stěny topné komory

Technologie VCFV umožňuje při rekonstrukci prakticky zcela zachovat tradiční konstrukční řešení kotlů, systému odstraňování škváry a popela a automatiku, což významně snižuje celkové náklady na provedení prací. Při rekonstrukci se nemění stanoviště kotle, zůstává na svém starém místě, nedotýká se pomocných zařízení.

Běžná vrstvená topeniště vyžadují k rovnoměrnému rozložení paliva po celé ploše širokého roštu pneumomechanické pohazovače (což je jeden z nejméně spolehlivých mechanismů).

Jelikož spalování ve VCFV probíhá na úzkém roštu, jsou kotle VCFV vybaveny pro přísun paliva jednoduchými pneumogravitačními podavači bez pohazovačů. Fluidní vrstva sama rovnoměrně rozloží a promíchá přisunuté palivo.

Případové studie – příklady rekonstrukcí kotlů a konverze na VCFV:

1. Změna hmotnosti parního kotle o výkonu 25 t/hod páry P=1,4 MPа
  Před rekonstrukcí Po rekonstrukci Změna hmotnosti
Hmotnost topeniště společně s podavačem a pohonem, t 27,0 12,0 -15,0
Hmotnost trubkového systému, t 41,2 Prodloužení: - dvou bočních trubkových stěn; - čelní trubkové stěny; - zadní topeništní trubkové stěny - zavodňovacích trubek   +2,0 +1,0   +1,3 +1,0
CELKEM: změna hmotnosti kotle, t -9,7    
2. Příklad rekonstrukce polského kotle na uhlí OR 32 („FAKOP“, město Sosnovec) s přechodem na spalování balíků kukuřice nebo slámy. Účinnost při spalování uhlí 36 t/hod, 3,9 MPa, t=450°C

Také lze samozřejmě provést rekonstrukci na VCFV a pokračovat přitom ve spalování uhlí s vysokou hrubou účinností.
3. Příklad možné rekonstrukce francouzského kotle na spalování uhlí zn. Radiant („Babkok Vilkoks“) s přechodem na spalování dřevoviny, rašeliny, dřevěných štěpků. Účinnost při spalování uhlí 23 t/hod, 3,9 MPa, t=440°C

Také lze samozřejmě provést rekonstrukci na VCFV a pokračovat přitom ve spalování uhlí s vysokou hrubou účinností.

 

Provoz kotlů s topeništi VCFV neklade náročné požadavky na kvalifikaci obsluhujícího personálu a prakticky se v ničem neliší od typových kotlů na spalování ve vrstvě, nevyžaduje speciální proškolení, postačuje krátkodobé zaučení v praxi.

 

Uplatnění technologie spalování pevných paliv ve vysokoteplotní cirkulující fluidní vrstvě (VCFV) se v posledních letech rozšiřuje i v průmyslové energetice díky možnosti používat značně široký okruh levného místního paliva podřadné kvality.